Slovo Bitcoin je dnes skloňované mnohými pády. Nejznámější kryptoměna otevřela lidem dveře do svobodného světa, kde jejich peníze nepatří bankám, ale jim samým. Jaká technologie však pohání síť, která nemá centrální kontrolní orgán, a přesto dokáže zpracovat tisíce online plateb najednou?
Ekosystém bitcoinu pohání technologie zvaná blockchain (ve volném překladu řetězec bloků). Pro laika bychom blockchain mohli přirovnat k digitální účetní knize, kterou vlastní každý v síti. Zapisují se do ní platné transakce, je decentralizovaná a neřídí ji žádná hlavní jednotka, například banka nebo stát.
Odborně můžeme říci, že jde o speciální druh decentralizované peer-to-peer databáze založené na matematických a kryptografických postupech, která uchovává stále větší počet záznamů. Ty jsou chráněny před zfalšováním, krádeží či manipulováním z vnější i vnitřní strany. Zabezpečuje to princip “append-only”, který umožňuje pouze přidávání nových záznamů s neměnným uchováním již existujících zápisů v databázi.
Blockchain může mít v budoucnu hodně využití. Můžete do něj zapisovat nejen finanční transakce, využít jej můžete například i při volbách, na digitální ekvivalent notářského podpisu tzv. time-stamping, či na prodej akcií společnosti. Svým otevřeným charakterem je blockchain předurčen na jakoukoliv aktivitu, v níž je důležitá absolutní pravda a záruka pravosti.
Zdroj: BlockGeeks
Jelikož jde o peer-to-peer síť, blockchain se skládá z množství uzlů (nodes). Ty mezi sebou neustále komunikují a zaznamenávají změny v síti. Každý jeden uzel (počítač) je tak nositelem všech informací v blockchainu, čímž je dosaženo decentralizace moci.
V blockchainu rozeznáváme dva typy záznamů - transakce a bloky. Transakce provádějí samotní uživatelé blockchainu, například při platbě v bitcoinech. V jiných typech blockchainu ale transakci může představovat například i změna vlastníka akcií, či prodej komodity. Do blockchainu se přitom zapíší jen validní transakce, které splnily pravidla (například “neposíláš více bitcoinů, než ve skutečnosti máš”). Tím je síť chráněna vůči krádežím, padělání transakcí či neplánovanému navýšení počtu bitcoinů v oběhu (bitcoinů nebude nikdy více než 21 milionů).
Bloky potvrzují, že transakce jsou validní a byly zapsány do blockchainu. Vytvářejí je těžaři, kteří na to používají speciální software a hardware. Za “těžbu” bloků, kterou představují matematické operace hádání čísel, následně získávají odměnu, nejčastěji v podobě virtuální měny a/nebo poplatku za operaci, jejíž platnost zapsali v bloku do blockchainu.
Přestože univerzálnost a decentralizovaný charakter umožňují blockchain použít opravdu mnoha způsoby, jedním z hlavních důvodů jeho vzniku byla potřeba bezpečnosti zaznamenaných transakcí a z toho vyplývající neměnnost. Tu zaručují kryptografické postupy podobné šifrování e-mailů.
Každý majitel peněženky disponuje veřejným a privátním šifrovacím klíčem. Při posílání transakce z peněženky A do peněženky B zašifruje majitel peněženky A svým soukromým klíčem, a veřejným klíčem majitele peněženky B, informace o transakci a pošle je majiteli peněženky B. Těžaři při těžbě bloku, ve kterém se nachází daná transakce, pomocí veřejných klíčů ověří, zda jsou majiteli peněženek opravdu lidé podepsání v dané transakci. Až po ověření se platba zapíše nastálo do blockchainu a je právoplatná.
Ukázka implementace blockchainu v systému dopravní společnosti. Zdroj: GlobalTranz
Všechny bloky blockchainu se postupně a pravidelně zapisují do všech uzlů. V reálném čase se tak v síti nachází tisíce kopií “účetní knihy”, což zaručuje, že i při poškození dat z jednoho uzlu nejsou informace vymazány nebo ztraceny.
Blockchain má v budoucnu velkou perspektivu a začíná se používat na smart kontrakty i v průmyslu či technologických společnostech. Jeho bezpečnost však navzdory pokročilým technologickým postupům nelze podceňovat a před implementací blockchainu ve vaší společnosti byste měli podstoupit test její bezpečnosti.
